Zákaz EU týkající se výrobků z nucené práce - začlenění auditů dodavatelů do procesu náležité péče

Podle globálních odhadů novodobého otroctví z roku 2021 je na celém světě 28 milionů lidí uvězněno v pasti nucené práce. Studie provedená Mezinárodní organizací práce (ILO), organizací Walk Free a Mezinárodní organizací pro migraci rovněž uvádí, že 86 % nucené práce se odehrává v soukromém sektoru. A přestože sexuální vykořisťování tvoří významnou část (23 %), k většině případů dochází v globálních průmyslových dodavatelských řetězcích.

S problémem nucené práce se ve svých dodavatelských řetězcích potýká celá řada průmyslových odvětví. V důsledku toho se na evropském trhu i přes množství legislativních iniciativ nadále pohybují výrobky vyrobené za použití nucené práce. To je problematické nejen z hlediska lidských práv, ale také to vytváří nekalou konkurenci vůči společnostem, které se snaží dodržovat a chránit lidská práva v celém svém dodavatelském řetězci.

Základní koncepce navrhovaného "nařízení EU o zákazu výrobků vyrobených nucenou prací na trhu Unie", zkráceně řečeno zákazu výrobků z nucené práce v EU, je jednoduchá: zakázat uvádění jakéhokoli výrobku, který zahrnuje nucenou práci, na trh EU. Záměrem zákazu je zabránit tomu, aby se na trh dostaly výrobky vyrobené za použití nucené práce, a umožnit orgánům, aby výrobky, u nichž se nucená práce používá, z trhu odstranily.

Aby členské státy EU mohly zákaz vymáhat, budou muset určit příslušné orgány. Tyto orgány budou na základě přístupu založeného na riziku posuzovat, zda existuje důvodné podezření, že výrobky zahrnují nucenou práci. Pokud zjistí, že existuje důvodné podezření, budou muset provést další šetření, aby mohly s konečnou platností posoudit, zda je třeba výrobky stáhnout z trhu.

Koho se to týká?

Navrhované nařízení se vztahuje na všechny výrobky dostupné na trhu EU, tedy jak na výrobky vyrobené v EU pro domácí spotřebu a na vývoz, tak na dovážené zboží. Jako takové se týká všech společností, které uvádějí zboží na trh EU.

Vzhledem k tomu, že navrhované nařízení ukládá společnostem, které dodávají výrobky na trh, požadavky na náležitou péči v dodavatelském řetězci, bude mít také nepřímé, ale významné dopady na společnosti v celém dodavatelském řetězci, zejména na společnosti v odvětvích a zeměpisných oblastech, které jsou považovány za více ohrožené nucenou prací.

Výrobek bude považován za "výrobek vyrobený za použití nucené práce", pokud byla nucená práce použita "zcela nebo zčásti v kterékoli fázi jeho těžby, sklizně, výroby nebo produkce, včetně práce nebo zpracování souvisejícího s výrobkem v kterékoli fázi jeho dodavatelského řetězce" (čl. 2 písm. e)).

Časová osa zákazu EU pro výrobky vyrobené s použitím forcpráce

Zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce navrhla Evropská komise 14. září 2022. Evropský parlament přijal svůj postoj pro jednání v rámci trialogu v říjnu 2023. V březnu 2024 dosáhli vyjednavači z Evropského parlamentu a Rady EU předběžné dohody. Po konečném schválení Parlamentem a Radou bude nařízení následně zveřejněno a poté budou mít země EU tři roky na to, aby nová pravidla začaly uplatňovat.

Vztah mezi Ban a směrnicí o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků

Dohoda o zákazu výrobků s nucenou prací přichází v době, kdy je nejistá budoucnost směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CS3D). Obě iniciativy mají společný cíl chránit lidská práva v rámci globálních dodavatelských řetězců a vyžadují, aby dotčené společnosti prováděly hloubkovou kontrolu dodržování lidských práv.

Existuje však řada rozdílů, díky nimž se obě iniciativy doplňují:

• Zatímco CS3D vymezuje svou působnost na základě velikosti a obratu společnosti, zákaz výrobků z nucené práce se zaměřuje na úroveň výrobků bez ohledu na velikost společností, které je uvádějí na trh.
• Zatímco směrnice CS3D definovala požadavky na náležitou péči pro dotčené společnosti a umožnila orgánům přijmout sankce proti společnostem, které nesplnily své povinnosti péče, nezmocnila orgány k tomu, aby vyšetřovaly konkrétní výrobky a ukládaly na ně zákazy - právě to by zákaz udělal.

Pokud společnosti zavedly náležitou péči v dodavatelském řetězci, ať už dobrovolně, nebo na základě požadavků budoucí směrnice CS3D, mohou to příslušné orgány zohlednit při vyšetřování stížností na nucenou práci u konkrétních výrobků.

Požadavky pro dotčené společnosti: Požadavky na náležitou péči v oblasti nucené práce

Před zahájením šetření výrobku si příslušné orgány vyžádají informace od společnosti, která výrobek uvedla na trh, a případně od jejích příslušných dodavatelů. Budou požadovat zejména informace o koncepci hloubkové kontroly nucené práce a budou požadovat důkazy o krocích přijatých k identifikaci, prevenci, zmírnění nebo ukončení rizik nucené práce a o opatřeních přijatých k nápravě případů nucené práce, pokud jsou relevantní.

Společnosti budou muset na dotazy úřadů odpovědět do 30 pracovních dnů (§ 4, 4). Vzhledem k této krátké lhůtě je nezbytné, aby společnosti byly proaktivní a zavedly rámec náležité péče v oblasti lidských práv, který bude v souladu s požadavky směrnice o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků (CS3D) a mezinárodními rámci a pokyny.

Pokud jde o vztah mezi hloubkovou kontrolou nucené práce, hloubkovou kontrolou dodržování lidských práv a hloubkovou kontrolou udržitelnosti, tyto pojmy v podstatě označují stejný koncept s klesající úrovní tematické specifičnosti. Návrh nařízení EU o zákazu výrobků z nucené práce definuje náležitou péči v oblasti nucené práce jako "úsilí hospodářského subjektu o zavedení povinných požadavků, dobrovolných pokynů, doporučení nebo postupů s cílem identifikovat, předcházet, zmírnit nebo ukončit využívání nucené práce u výrobků, které mají být dodávány na trh Unie nebo vyváženy" (§ 2, e).

Ze zřejmých důvodů má smysl považovat náležitou péči v oblasti nucené práce za nedílný aspekt náležité péče v oblasti lidských práv a udržitelnosti, nikoli za samostatnou strukturu.

Začlenění auditů a certifikací do náležité péče v oblasti nucené práce

Navrhované nařízení EU o zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce nepředepisuje opatření, která musí společnosti přijmout, aby nucené práci zabránily. Odkazuje spíše na mezinárodní normy a pokyny, jako jsou Obecné zásady OSN pro podnikání a lidská práva a pokyny OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného podnikání.

Obecně se rámce náležité péče skládají z pěti základních složek:

1. Prohlášení o zásadách
2. Identifikace rizik
3. zmírnění rizik a preventivní opatření
4. Podávání zpráv
5. Usnadnění podávání stížností a nápravy

Audity a certifikace hrají klíčovou roli v due diligence v oblasti lidských práv, neboť poskytují systematické a objektivní posouzení závazku společnosti k dodržování standardů v oblasti lidských práv a jejich dodržování. Audity dodavatelů a certifikační audity přispívají jak k identifikaci rizik (2), tak k jejich zmírnění (3).

Audity a certifikace podporující dodavatelský Risk hodnocení dodavatelů

Audit každého dodavatele za účelem kontroly nucené práce není proveditelný ani žádoucí. Společnosti spíše obvykle uplatňují přístup založený na riziku, přičemž berou v úvahu ukazatele rizik pro jednotlivé země a ukazatele rizik pro konkrétní odvětví. Na základě toho mohou být dodavatelé vyzváni k předložení sebehodnotících dotazníků a dokumentace, které se použijí k výpočtu bodového hodnocení rizik dodavatele. Tyto dotazníky se obvykle ptají, jaké certifikáty dodavatel vlastní, přičemž dodavatelé, kteří mají důvěryhodné a relevantní certifikáty, obdrží nižší hodnocení rizika.

Je však třeba poznamenat, že většina předpisů o náležité péči v oblasti lidských práv neobsahuje zásadu "bezpečného přístavu" pro certifikáty: pouhá skutečnost, že společnost a/nebo její dodavatelé mají certifikát třetí strany, je nezbavuje povinnosti pečovat.

Druhým upozorněním je, že v některých případech nemusí být možné nebo žádoucí určit riziko nucené práce prostřednictvím dotazníků pro vlastní hodnocení. Je tomu tak například v dodavatelských řetězcích, kde je nucená práce endemická, kde je pochybná integrita dodavatele nebo kde mohou dodavatelé kvůli kulturním bariérám odlišně chápat, co je nucená práce. V těchto případech může být nezbytné doplnit posouzení rizik dodavatele o audit na místě.

Audity a certifikáty jako preventivní akce a kontrolní opatření

Zásadnější přínos auditů v rámci náležité péče v dodavatelském řetězci však spočívá v monitorování toho, zda dodavatelé dodržují kodexy chování a standardy v oblasti lidských práv, a v nápravě nesouladu. Audity mohou fungovat také jako preventivní opatření, která při pravidelných návštěvách podporují neustálé zlepšování a rozvoj dodavatelů. V neposlední řadě mohou být použity k měření účinnosti jiných preventivních opatření a hloubkové kontroly nucené práce jako takové.

Normy a odvětvové iniciativy covnucené práce

Společnosti, které využívají audity a certifikáty ke splnění svých povinností náležité péče a ke sledování svých dodavatelů, budou muset zajistit, aby se standardy auditu náležitě zabývaly nucenou prací. To platí pro všechny běžné standardy a sektorové iniciativy v oblasti dodržování sociálních předpisů, jako jsou Sedex SMETA, RBA VAP, RSCI, Together for Sustainability, SA 8000, FSSC 24000 a mnoho dalších. Navrhované nařízení EU o zákazu výrobků vyrobených nucenou prací je v souladu s definicí nucené práce navrženou v článku 2 Úmluvy o nucené práci z roku 1930 (č. 29) Mezinárodní organizace práce (MOP), stejně jako výše uvedené normy a iniciativy.

Přístup k auditu nucené práceur

Aby byli auditoři schopni odhalit příznaky nucené práce, musí být metoda auditu, doba trvání, úroveň kompetencí a kritéria měření vhodné. Vzhledem k tomu, že držení pracovníků na nucené práci je trestným činem, budou se továrny aktivně snažit tuto skutečnost před auditory skrývat. Auditoři dodržování předpisů v sociální oblasti jsou proto vyškoleni tak, aby zachytili poplašné signály a indikátory rizik, jako je dluhové otroctví, zamykání dokladů totožnosti, nadměrné přesčasy, zastrašování a vyhrožování, zadržování mzdy atd. Přehled indikátorů nucené práce připravila MOP a je k dispozici ke stažení zde.

Jedním z důležitých aspektů je, zda má audit proběhnout ohlášeně, neohlášeně nebo v neohlášeném okamžiku v rámci ohlášeného časového rámce (poloohlášený). Pokud hodnocení rizik poukáže na významné riziko nucené práce, je třeba zvážit neohlášené audity dodavatelů.

Omezení auditu: Státem vynucené nucené Labour

Navrhovaný zákaz EU týkající se výrobků vyrobených za použití nucené práce se vztahuje i na nucenou práci organizovanou státy. Navrhované nařízení definuje "nucenou práci nařízenou státními orgány" jako "využívání nucené práce:

(i) jako prostředek politického nátlaku nebo výchovy nebo jako trest za zastávání nebo vyjadřování politických názorů nebo stanovisek ideologicky odporujících zavedenému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému;

(ii) jako metoda mobilizace a využití pracovní síly pro účely hospodářského rozvoje;

(iii) jako prostředek pracovní kázně;

(iv) jako trest za účast na stávkách;

v) jako prostředek rasové, sociální, národnostní nebo náboženské diskriminace;

jak je popsáno v souladu s článkem 1 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o zrušení nucené práce z roku 1957 (č. 105);" (§ 2, písm. b)).

Pokud existuje podezření na státem vynucovanou nucenou práci, musí společnosti pečlivě zvážit, zda je možné provést důkladný a nezávislý audit. V DQS se nedomníváme, že audity jsou adekvátním nástrojem pro diagnostiku, prevenci a/nebo nápravu státem vnucené nucené práce.