Greenwashing - rozpoznávání rizik a vyhýbání se jim

OBSAH

• Společenská odpovědnost jako USP
• Rizika greenwashingu
• Vyhnout se rizikům - využít příležitostí
• Aplikace nařízení o taxonomii
• Transparentnost
• Provádění předpisů
• Využívání systémů řízení
• Analýza a hodnocení rizik
• Rizika greenwashingu - závěr
• DQS - Co pro vás můžeme udělat

Společenská odpovědnost jako USP

Na rozdíl od minulosti chce stále více spotřebitelů, ale i soukromých a institucionálních investorů, aby jejich finanční investice byly udržitelné v komplexním smyslu. Jinými slovy, sami chtějí převzít určitou společenskou odpovědnost. Trh to stále více zohledňuje odpovídajícími produkty a službami, které jsou inzerovány na pečetích nebo logách s výrazy jako "klimaticky neutrální", "udržitelný", "ekologický" nebo "spravedlivý".

Neuvážené používání těchto pojmů ze strany společností a případná domněnka pouhého greenwashingu produktu však skrývá určitá rizika, a to i přímo pro vedení organizace. Aby nedošlo k uvedení v omyl v souvislosti s greenwashingem, měla by mít každá organizace základní znalosti o regulačních aspektech, které může být třeba vzít v úvahu. Tato témata jsou stručně nastíněna níže.

Rizika greenwashingu

Rizika vyplývající z nekalé soutěže

Cílem § 1 německého zákona o nekalé soutěži (UWG) je chránit soutěžitele, spotřebitele a další účastníky trhu před nekalými obchodními praktikami. Jedná se o jakékoli jednání osoby ve prospěch vlastní nebo cizí společnosti před, během nebo po obchodní transakci, které přímo a objektivně souvisí s podporou prodeje nebo nákupu zboží či služeb nebo s uzavřením či plněním smlouvy o zboží nebo službách.

Podle § 3 UWG je nekalé obchodní jednání zakázáno. Obchodní jednání, které je zaměřeno na spotřebitele nebo k němu směřuje, je nekalé, pokud není v souladu s podnikatelskou péčí a je způsobilé podstatně ovlivnit ekonomické chování spotřebitele. Kromě toho příloha uvádí celkem 36 (sic!) obchodních jednání, která jsou vždy protiprávní.

Stejně tak podle UWG jedná nekalosoutěžně každý, kdo poruší zákonná ustanovení, jejichž účelem je rovněž regulace tržního chování v zájmu účastníků trhu, a toto porušení je způsobilé podstatně poškodit zájmy spotřebitelů, jiných účastníků trhu nebo soutěžitelů (§ 4).

Za nekalosoutěžní jednání se považuje i provedení klamavého obchodního jednání, které obsahuje nepravdivé nebo klamavé údaje o okolnostech uvedených v § 5 odst. 2 pod čísly 1 až 7 nebo uvádí spotřebitele/účastníka trhu v omyl zamlčením podstatných informací.

Pokud je tedy výrobek inzerován s nepravdivými informacemi o jeho udržitelnosti, lze na kvalifikované subjekty (viz § 8 odst. 3 č. 3) podat žalobu na zdržení se protiprávního jednání pro klamavou reklamu. Právní důsledky proti těmto porušením zahrnují náhradu škody (§ 9), absorpci zisku (§ 10), smluvní pokutu (§ 13a), trestnou reklamu (§ 16) a pokuty (§ 19, 20).

Rizika vyplývající ze zaručených vlastností ve smlouvě

Vlastnost se považuje za zaručenou, pokud smluvní partner uvede, že je právně odpovědný za skutečnou existenci vlastnosti výrobku nebo služby. Zda tomu tak skutečně je v případě tvrzení jako "udržitelný" nebo "klimaticky neutrální", bude třeba posoudit podle příslušných okolností. Právními důsledky by pak mohlo být odstoupení od smlouvy ("Wandelung"), snížení původně dohodnuté ceny nebo náhrada za neplnění.

Nepřímo by se samozřejmě musely zvážit i případné důsledky ze ztráty dobrého jména.

Rizika v důsledku podvodného uvedení v omyl - § 123 BGB

K takovému podvodnému jednání dochází, když někdo úmyslně uvede jinou osobu v omyl ("Irrtum"), aby ji přiměl k prohlášení o úmyslu ("Willenserklärung"). Uvedení v omyl může být způsobeno uvedením nepravdivých skutečností, ale také prostým zamlčením skutečnosti. K podvodnému uvedení v omyl může dojít také v případě tzv. prohlášení na modro - tj. uvedení nepravdivých tvrzení, např. o určitých vlastnostech, bez jakýchkoli věcných podkladů.

Taková smlouva (např. nesprávně uvedené prohlášení o záměru) by byla neplatná, a smlouva by tedy nebyla uzavřena. V případě potřeby by bylo nutné vrátit vzájemná plnění a podvedená strana by měla rovněž nárok na náhradu škody.

Rizika způsobená podvodem - § 263 StGB

Podle tohoto ustanovení je ten, kdo v úmyslu získat pro sebe nebo třetí osobu neoprávněný majetkový prospěch poškodí majetek jiné osoby tím, že vyvolá nebo udržuje omyl pod nepravdivou záminkou nebo zkresluje či zamlčuje pravdivé skutečnosti, potrestán odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem. To se týká zejména "zelených" finančních produktů, ale může se vztahovat i na všechny ostatní produkty nebo služby.

Rizika investičních podvodů podle § 264a StGB

Kromě trestní odpovědnosti za podvod, která může mít přednost, lze v případě "zeleného" vymývání investic uvažovat také o trestní odpovědnosti za investiční podvod. V současné době probíhají první oficiální vyšetřování možné trestněprávní relevance nepravdivých prohlášení organizací o jejich produktech, činnostech a službách. Příkladem může být prohlídka ve veřejně obchodované skupině DWS na konci května 2022 kvůli podezření z investičního podvodu prostřednictvím "greenwashingu".

V této souvislosti je třeba poznamenat, že odsouzení za jeden nebo více trestných činů může mít za následek trest odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku, což znamená, že dotyčná osoba již nemůže být jednatelem německé akciové společnosti ("GmbH") nebo členem správní rady akciové společnosti (viz § 6 odst. 2 GmbHG*a § 76 odst. 3 AktG*).

Pro posouzení podnikových rizik je rovněž důležité, že § 264a StGB* je úředním přestupkem, což znamená, že kdokoli je oprávněn oznámit podezření. To znamená, že zejména ekologická sdružení a nevládní organizace mají možnost podat trestní oznámení, pokud existuje podezření na "greenwashing" na trhu kapitálových investic.

Rizika vyplývající z § 823 odst. 2 BGB ve spojení s § 264a StGB

Vzhledem ke klasifikaci § 264a StGB také jako ochranného zákona ve smyslu § 823 odst. 2 BGB vede naplnění skutkové podstaty trestného činu investičního podvodu také k občanskoprávním nárokům na náhradu škody, tedy ke kumulativním rizikům, která budou pravděpodobně relevantní mimo jiné při posuzování podnikatelského rizika na úrovni výše škody.

Jak lze greenwashingu předcházet?

Otázka právních důsledků greenwashingu jde ruku v ruce s otázkou, jak se mohou podniky při propagaci výrobků nebo služeb vyhnout výše uvedeným rizikům nebo je alespoň minimalizovat na přijatelnou míru čistého rizika. To se přímo dotýká oblastí životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení (ESG) z hlediska stanovení strategického směru. Jak lze tedy greenwashingu předcházet?

Předcházení rizikům greenwashingu - uplatňování kritérií nařízení o taxonomii

Nařízení Evropské unie (EU) 2020/852 o taxonomii klasifikuje v rámci EU, které hospodářské činnosti mají být klasifikovány jako environmentálně udržitelné, za jakých podmínek a do jaké míry.

Je tomu tak v případě, že škody na životním prostředí způsobené příslušnou hospodářskou činností převyšují její přínos pro životní prostředí. (viz bod odůvodnění 40).

Podle článku 3 je tomu tak v případě, že tato hospodářská činnost

• významně přispívá k dosažení jednoho nebo více cílů v oblasti životního prostředí stanovených v článku 9 v souladu s články 10 až 16; (zmírňování změny klimatu/přizpůsobování se této změně - články 10 a 11, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů - článek 12, přechod na oběhové hospodářství - článek 13, prevence a omezování znečištění - článek 14, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů - článek 15 a podpůrné činnosti - článek 16)
• nevede k významnému poškození jednoho nebo více cílů ochrany životního prostředí stanovených v článku 9, jak jsou definovány v článku 17;
• je prováděna v souladu s minimální ochranou stanovenou v článku 18; a)
• kritéria technického posouzení přijatá Komisí v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 (Pozn. překl. a) Čl. 15 odst. 2.

Transparentnost

Požadavky na transparentnost stanovené v článku 6 (Transparentnost předsmluvních informací a pravidelných zpráv u finančních produktů podporujících environmentální charakteristiky), článku 7 (Transparentnost předsmluvních informací a pravidelných zpráv u ostatních finančních produktů) a článku 8 (Transparentnost nefinančních výkazů společností) jsou dalšími aspekty, které je třeba zvážit v souvislosti se zamezením greenwashingu.

Nařízení se přímo vztahuje na všechny společnosti, na které se vztahuje povinnost předkládat nefinanční prohlášení (zprávu o udržitelnosti), a na účastníky finančního trhu, kteří poskytují finanční produkty (čl. 1 odst. 2). Je však také důležitým zdrojem informací a vodítkem pro všechny organizace, které nespadají do přímé působnosti nařízení, pokud jde o rozsah, v jakém lze výrobek/činnost/službu klasifikovat a popsat jako environmentálně udržitelný.

Stojí za zmínku, že nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) (EU) 2022/264, která byla přijata v listopadu 2022 a vstoupila v platnost v lednu 2023, zásadně změní jak rozsah a typ zpráv o udržitelnosti, tak skupinu podniků, na které se tato povinnost vztahuje. Směrnice musí být transponována do vnitrostátního práva do 6. července 2024. V Německu se to očekává mimo jiné prostřednictvím změn německého obchodního zákoníku (HGB), který již obsahuje odpovídající úpravu v § 289a a násl.

Prováděcí předpisy

K nařízení o taxonomii bylo nyní vydáno také několik prováděcích předpisů. Aby bylo možné odpovědět na otázku, které hospodářské činnosti mají být klasifikovány jako environmentálně udržitelné, za jakých podmínek a v jakém rozsahu, stanoví nařízení (EU) 2021/2139 technická kritéria pro posuzování, za jakých podmínek lze předpokládat, že hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování/adaptaci na změnu klimatu.

Další prováděcí předpisy upravují podrobnosti o požadavcích na zveřejňování informací v souvislosti s předkládáním nefinančního výkazu (zprávy o udržitelnosti).

Vzhledem k nařízení o taxonomii, jeho prováděcím předpisům a očekávané transpozici CSRD do vnitrostátního práva a možným důsledkům nedostatečné implementace těchto požadavků lze rovněž předpokládat, že v rámci systému včasného odhalování rizik je třeba zohlednit riziko v souladu s § 91 AktG*, § 1 StaRUG* a § 317 HGB*.

Použití systémů řízení

Kromě stávajících povinností a opatření k jejich plnění je v této souvislosti třeba zvážit také využití zavedených a mezinárodně uznávaných systémů řízení, jako je ISO 9001 (řízení kvality), ISO 14001 (environmentální řízení) nebo ISO 26000 (udržitelnost). Například při posuzování podnikových nebo osobních sankcí, jako je podniková pokuta, může být relevantní také úsilí o sebeočištění ze strany podniku po odhalení přestupku (jako je zavedení komplexních opatření pro dodržování předpisů a systému pro oznamovatele přestupků).

Společnosti, které používají jednu nebo více z uvedených norem ISO k řízení své organizační a provozní struktury, by měly znát příslušné kapitoly normy z harmonizované struktury, jejichž prostřednictvím se tyto aspekty stávají součástí procesů v organizaci.

Analýza a hodnocení rizik

To se týká mimo jiné Analýzy rizik a hodnocení rizik při níž se (s volitelným využitím metod popsaných v normě ISO 31010 [Řízení rizik - Postupy posuzování rizik]) mají výše uvedená rizika určit a vyhodnotit na základě specifik organizace s ohledem na pravděpodobnost výskytu a rozsah škod s přihlédnutím k očekáváním zainteresovaných stran a výše uvedeným regulačním požadavkům. V úvahu mohou být vzaty i aspekty kumulace rizik (např. právní důsledky podle trestního i soukromého práva).

V závislosti na výsledku stanoveného hrubého rizika pak může být nutné odvodit opatření k minimalizaci rizika, aby bylo dosaženo úrovně přijatelného čistého rizika nebo rizika přijatelnosti. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu regulační aspekty, jako jsou sankce nebo pokuty, licenční požadavky, možnosti úředních zásahů, jako je zákaz atd., protože ty již specifikují riziko společenské přijatelnosti jako závaznou povinnost.

Na základě takto stanovených opatření by pak měla být definována odpovědnost za jejich realizaci a monitorování. Doporučuje se použít matici RASCI (Responsible, Accountable, Support, Consulted, Informed), aby bylo možné určit a definovat všechny role a odpovědnosti jednotlivých stran zapojených do realizace opatření.

Rizika greenwashingu - závěr

Vzhledem ke zvýšené ochotě velké části občanské společnosti a hospodářství převzít společenskou odpovědnost se nejen v Německu zvyšuje také zájem o spolehlivá prohlášení o udržitelnosti výrobků, činností a služeb a povědomí o nich. Vzhledem k tomu, že organizace v současné době již realizují mnoho dobrých udržitelných opatření a projektů a oprávněně o tom chtějí dát vědět, měly by být tyto aktivity podrobeny diferencovanému zkoumání z hlediska výše uvedených aspektů, aby se s dostatečným předstihem předešlo rizikům vyplývajícím z obvinění z greenwashingu.

Při důsledném uplatňování zavedených mezinárodních norem systému řízení, jako je ISO 9001 nebo ISO 14001, je možné se s popsanými riziky vhodně vypořádat.

*Německé právní předpisy, na které se odkazuje:

GmbHG: Zákon o společnostech s ručením omezeným

AktG: Zákon o akciových společnostech

StGB: trestní zákoník

StaRUG: Zákon o stabilizačním a restrukturalizačním rámci pro podniky

HGB: obchodní zákoník

DQS: Co pro vás můžeme udělat

Jako mezinárodně uznávaný certifikátor systémů řízení a procesů provádí DQS audity ve více než 30 000 auditních dnech ročně. Náš nárok začíná tam, kde končí kontrolní seznamy auditů: Vezměte nás za slovo! Těšíme se na rozhovor s vámi a rádi vám ukážeme, na čem je založena výkonnost a kvalita našich auditů. Konkrétně na

• kompetentních auditorech s bezúhonností a zkušenostmi v oboru
• řešeních šitých na míru, která jsou vhodná pro vaši organizaci a váš systém řízení
• cílené identifikaci potenciálních slabých míst a rizik
• objektivních, srozumitelných výsledcích a podstatných pomůckách pro rozhodování.
• mezinárodně uznávané certifikáty s vysokou mírou akceptace na trhu
• následná kontrola výsledků auditu/analýzy včetně testování účinnosti přijatých opatření.
• individuální vývoj a tvorba katalogů kritérií a systémů hodnocení

Důvěra a odborné znalosti

Naše texty a brožury píší výhradně naši odborníci na normy nebo dlouholetí auditoři. Máte-li jakékoli dotazy k obsahu textů nebo k našim službám pro jejich autora, kontaktujte nás.