Nová evropská směrnice o udržitelném rozvoji podniků (CSRD) ukládá velkým společnostem povinnost vypracovávat zprávy o udržitelném rozvoji. V následujícím textu vám přiblížíme právní souvislosti a vysvětlíme, jaké změny se týkají dotčených společností.

Směrnice o udržitelnosti podniků (CSRD) brzy nahradí směrnici o nefinančním výkaznictví (NFRD) z roku 2014. V důsledku nové směrnice dochází k zásadní aktualizaci právních předpisů týkajících se podávání zpráv o udržitelnosti.

Jaký je politický kontext CSRD?

CSRD je součástí evropské Zelené dohody, balíčku politických iniciativ, které mají položit základy k uskutečnění ekologického přechodu v EU a k tomu, aby sdružení států bylo do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl, který je pro EU politickou prioritou, je ambiciózní a časově náročný, což vysvětluje krátké přechodné období, s nímž se podniky potýkají.

Z hlediska obsahu je zelená dohoda navržena tak, aby směřovala kapitálové toky právě do udržitelných investic. Za tímto účelem EU zahájila následující iniciativy:

  • Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFRD), které vyžaduje, aby společnosti vyrábějící finanční produkty a finanční poradci zveřejňovali informace o udržitelnosti.
  • Standardy pro zelené dluhopisy (GBS), které identifikují udržitelné investice na kapitálovém trhu.
  • Environmentální taxonomie, která definuje "zelené" hospodářské činnosti.
  • Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDD), která vyžaduje, aby společnosti působící v EU dodržovaly lidská práva a životní prostředí v globálních hodnotových řetězcích.
  • A směrnice o udržitelnosti podniků (CSRD), která zajišťuje transparentnost a srovnatelnost informací o udržitelnosti od velkých společností v EU i mimo ni.

NFRD/CSRD stanoví pravidla pro obecné podávání zpráv o udržitelnosti. Jedná se o směrnici, kterou musí členské státy transponovat do vnitrostátního práva.

Týká se směrnice CSRD i mé společnosti?

Zde se dozvíte, které prahové hodnoty rozhodují o tom, zda se na společnosti vztahuje a jaký je časový harmonogram.

Zjistěte více

Jak se změní ohlašovací povinnost v oblasti CSR?

Německo implementovalo směrnici EU NFRD do vnitrostátního práva zákonem o implementaci směrnice CSR (CSR-RUG) v roce 2014. V Německu spadá do působnosti CSR-RUG pouze přibližně 550 společností orientovaných na kapitálový trh. V rámci EU má povinnost zveřejňovat nefinanční informace pouze přibližně 11 700 společností.

Kromě toho se povinnost podávat zprávy podle CSR-RUG vztahuje pouze na případy, kdy má činnost podniku negativní dopad jak na výsledek hospodaření, tak na lidi a životní prostředí. Tato tzv. dvojí materialita má jasné zaměření na investory, a to spojit dlouhodobou ziskovost se sociální spravedlností a ochranou životního prostředí. NFRD neobsahuje komplexní požadavky na podávání zpráv. Komise sice v roce 2017 zveřejnila pokyny pro nefinanční výkaznictví, ty jsou však velmi stručné a abstraktní. Mnohem komplexnější a konkrétnější jsou dobrovolné standardy pro vykazování, jako jsou standardy Global Reporting Initiative.

S cílem přiblížit nefinanční výkaznictví finančnímu výkaznictví a odstranit mezery v dosavadním systému předložila Komise EU v dubnu 2021 nejen návrh nového výkaznictví o udržitelnosti, ale také iniciovala vypracování evropských standardů pro výkaznictví o udržitelnosti jako dalšího ústředního reformního opatření. Ty mají obsah výkazů konkretizovat a rozšířit. V současné době je vypracovává Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví (EFRAG). Závazné evropské standardy pro výkaznictví, tzv. standardy EU pro vykazování udržitelnosti (ESRS), mají být přijaty do 30. června 2023 nebo 2024.

ESRS: Jaké požadavky budou muset dotčené společnosti splnit?

Nové standardy obsahují požadavky na:

  • environmentální aspekty (klima, voda, oběhové hospodářství, znečištění a biologická rozmanitost).
  • Sociální aspekty (rovné zacházení, pracovní podmínky a dodržování lidských práv).
  • Aspekty správy a řízení (orgány společnosti, systémy vnitřní kontroly a řízení rizik, boj proti korupci, politický vliv a platební praktiky).

Odvětvové standardy specifikují požadavky pro oblasti, jejichž hospodářská činnost je spojena s vysokými riziky a/nebo dopady. V souladu s tím zahrnují mimo jiné zemědělství a lesnictví, těžbu, zpracovatelský průmysl, energetiku a zásobování vodou, stavebnictví, obchod, dopravu a skladování, nemovitosti a bydlení.

Pomocí těchto odvětvových standardů mají společnosti popsat svůj obchodní model a strategii a prokázat, jak jsou obojí odolné s ohledem na otázky udržitelnosti.

Důležitou změnou, kterou přinesla CSRD, je vyjasnění zásady dvojího pohledu na podstatnost: V souladu s tím mají být záležitosti klasifikovány jako podstatné, pokud jsou podstatné buď pro obchodní úspěch, nebo z environmentálního či sociálního hlediska. Dříve byly záležitosti významné pouze tehdy, pokud platilo obojí, což při striktním výkladu znamená, že pouze několik záležitostí podléhá ohlašovací povinnosti.

Směrnice rovněž vyžaduje, aby společnosti "zveřejnily své plány, jak zajistit, aby jejich obchodní model a strategie byly v souladu s přechodem na udržitelnou ekonomiku a s cíli omezit globální oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050".


Stejně tak budou společnosti povinny poskytovat kvalitativní, kvantitativní, do budoucna i minulosti orientované informace, a to napříč hodnotovým řetězcem, v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém časovém horizontu. V této souvislosti hodnotový řetězec zahrnuje vlastní podnikání společnosti, vytvořené produkty a služby a obchodní vztahy společnosti na území Unie i mimo něj.

Od tohoto velmi komplexního podávání zpráv o hodnotovém řetězci se mohou společnosti během prvních tří let uplatňování směrnice odchýlit pouze v případě, že vysvětlí, proč tyto informace nejsou k dispozici a jak je v budoucnu získají.

Rozšířený a kvalifikovaný rozsah podávání zpráv by měl v konečném důsledku učinit přítrž greenwashingu.

Kde a jak by měla být zpráva o udržitelnosti zveřejňována?

Aby bylo možné tento rozšířený informační obsah účinně sdělit a zdůraznit jeho budoucí význam, má se v budoucnu podávání zpráv podle směrnice odehrávat v samostatné části zprávy o hospodaření. Doposud se dotčené společnosti mohly samy rozhodnout, zda budou informace o udržitelnosti uvádět ve zprávě o hospodaření, na různých místech zprávy o hospodaření, nebo v samostatné zprávě o udržitelnosti.

Kromě toho musí být zpráva o hospodaření skupiny v budoucnu vypracována ve strojově čitelném formátu XHTML, aby se pro investory a další zúčastněné strany zlepšila srovnatelnost výkaznictví s ostatními společnostmi.

Jak bude implementace monitorována? - Audit a sankce

Na rozdíl od směrnice o společenské odpovědnosti firem stanoví směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti povinný externí audit. Ten bude zpočátku prováděn pouze s omezenou jistotou (prověrka auditorem nebo "omezená jistota"). Nejpozději do října 2028 však Komise EU hodlá rozhodnout, zda se hloubka auditu zvýší tak, aby byl pro podávání zpráv stanoven audit s přiměřenou jistotou. Tím se úroveň ujištění pro výkaznictví o udržitelném rozvoji stane srovnatelnou s úrovní ujištění pro finanční výkaznictví.

Kdo se musí podílet na vykazování udržitelnosti?

V budoucnu by výkaznictví mělo zohledňovat nejen informační potřeby investorů, ale mělo by také zlepšit dialog mezi společností a dalšími zainteresovanými stranami, jako jsou nevládní organizace, odbory a zástupci zaměstnanců.

Společnosti by proto měly také popsat, jak ve svých obchodních modelech a strategiích zohledňují obavy těchto zainteresovaných stran a dopady svých činností relevantní pro udržitelnost.

Na úrovni společnosti si má vedení vyměňovat názory se zástupci zaměstnanců na podávání zpráv o udržitelnosti a shromažďování a ověřování informací a má také předávat názory zástupců zaměstnanců příslušným řídicím a dozorčím orgánům.

Směrnice tak navazuje na předpisy v jiných oblastech společenské odpovědnosti podniků, například na zákon o povinnosti péče o dodavatelský řetězec, který rovněž požaduje zapojení dalších zainteresovaných stran.

Podniky by se proto měly co nejdříve připravit nejen na získávání dalších informací a na vypracování zpráv o udržitelnosti, ale také na diskusi s dalšími zainteresovanými stranami.

Jak vás může DQS podpořit

DQS je vaším partnerem při externím ověřování zpráv o udržitelnosti. Po vstupu CSRD v platnost budeme od roku 2025 provádět externí audity zpráv o udržitelnosti vypracovaných podle standardů ESRS. Můžeme také nabídnout školení nebo posouzení nedostatků v oblasti standardů ESRS.

Neváhejte se na nás obrátit s jakýmikoliv dotazy nebo s námi probrat budoucí projekty.

Autor
Constanze Illner

Constanze Illner

Loading...