Rámec pro účinný systém energetického managementu (EnMS), který má zlepšit výkonnost v oblasti energetiky, poskytuje od roku 2011 norma ISO 50001. S cílem zlepšit její použitelnost a sladit ji se společnou základní strukturou ISO byla norma v roce 2018 důkladně revidována a znovu vydána. Přečtěte si následující článek a zjistěte, jaké změny a vylepšení přináší aktuální verze normy.

Energetické hodnocení - co říká norma ISO 50001?

Energetické hodnocení má zásadní význam pro efektivní hospodaření s energií. Revidovaná norma jej označuje za "taktickou" část procesu energetického plánování (obrázek A.2 v příloze). Ustanovení 3.5.5 jej definuje jako "analýzu energetické účinnosti, využití energie a spotřeby energie na základě údajů a dalších informací, která vede k identifikaci SEU a příležitostí ke zlepšení výkonnosti související s energií".

K čemu se výsledky používají?

Výsledky energetického hodnocení se používají ke zvážení rizik a příležitostí (bod 6.1), slouží jako podklad pro proces energetického plánování (bod 6.2) a poskytují informace pro kontext organizace (bod 4.1). Poskytují také rozhodující vstupní údaje pro formulaci a stanovení priorit cílů (bod 6.2.2).

Je důležité se blíže podívat na oblasti s významnou spotřebou energie a zmapovat ukazatele energetické náročnosti a příslušné proměnné pro tyto oblasti. To je třeba zdokumentovat v rámci energetického hodnocení a průběžně zlepšovat prostřednictvím cyklu PDCA.

Zohlednění "SEU" v energetickém managementu

Anglická zkratka "SEU" (significant energy use) znamená "významná spotřeba energie". Ve společnosti se jedná o oblasti, ve kterých dochází k významnému využívání energie, např. závody, systémy, procesy nebo zařízení - nebo jinými slovy: oblasti s významným podílem na celkové spotřebě energie nebo s jasnou pákou pro zlepšení výkonnosti v oblasti energetiky.

Požadavek na zohlednění významné spotřeby energie se v revidované normě ISO 50001 upřesnil. Významné oblasti identifikované v rámci předchozího postupu je tedy nyní třeba zvážit podrobně. Pro každou oblast je třeba určit následující skutečnosti:

  • Osoby s významem pro energetiku
  • Její energetická náročnost (jako klíčový údaj)
  • Relevantní proměnné

Energetické hodnocení - nový postup

Podle staré normy (ISO 50001:2011) bylo prvním krokem energetického hodnocení odhadnout budoucí využití a spotřebu energie. Teprve poté bylo třeba identifikovat příležitosti ke zlepšení a stanovit priority. Podle požadavků nové normy (ISO 50001:2018) má smysl postupovat opačně, jak je patrné z pododdílů d) a e) článku 6.3 "Posuzování energie". Důvod je zřejmý: odhadovat budoucí využití energie a spotřebu energie má skutečně smysl pouze tehdy, když lze zohlednit zjištěné příležitosti ke zlepšení. Díky tomu by měl být energetický management v budoucnu ještě efektivnější.

Ovlivňující faktory - relevantní proměnné a statické faktory

Norma ISO 50001 rozlišuje dva typy ovlivňujících faktorů:

1. Relevantní proměnné

Kvantifikovatelné (měřitelné) faktory s významným vlivem na energetickou náročnost, které mají tu vlastnost, že se mohou měnit nebo jsou proměnlivé, např. množství výroby, počasí nebo vnitřní teploty.

2. Statické faktory

Mají významný vliv na výkonnost spojenou s energií, ale jsou relativně neměnné a považují se za již stanovené, např. velikosti zařízení, portfolio, zařízení nebo budovy (body 3.4.8 / 3.4.9).

Související požadavky ve stručnosti:

  • Pro každou SEU musí být stanoveny příslušné proměnné a také EnPI (kap. 6.3).
  • Při tvorbě EnPI a energetické základny (EnB) musí být zohledněny relevantní proměnné a statické faktory (kap. 6.4 / 6.5).
  • EnPI se musí zkontrolovat z hlediska věrohodnosti a závislosti (6.4).
  • Pro relevantní proměnné a statické faktory musí být shromážděny odpovídající údaje.

Co je třeba vzít v úvahu, pokud jde o "SEU"?

Důležité je rozlišování mezi proměnnými vlivy a statickými faktory. Proměnným vlivům je třeba věnovat zvláštní pozornost v případě energeticky náročných odvětví a jejich ukazatelů energetické náročnosti (bod 6.3 a následující). Statické faktory mohou v případě změny vést k úpravě základní energetické hodnoty.

Pokud je například postavena nová budova, do portfolia je přidán zcela nový výrobek (např. hliníkové komponenty) nebo je výrobní linka přestavěna na nejnovější stav techniky, může tato změna statického faktoru vést k úpravě EnB pro příslušnou oblast. Stále je přípustné vytvořit v rámci jedné společnosti více výrobních základen.

Významné klíčové údaje pro systém energetického managementu

Důležitým úkolem v praxi je zejména zohlednění relevantních proměnných při tvorbě klíčových čísel a jejich ověřování. Proměnné s významným vlivem je třeba zaznamenávat a jejich údaje dále zpracovávat. Z hlediska sběru dat to znamená, že pro získání smysluplných výsledků je třeba v systému energetického managementu využít i další provozní údaje.

Například ukazatel EnPI "spotřeba energie v kWh vztažená k provozním hodinám" může být pro jednu společnost smysluplný, ale pro jinou poskytuje efektivní výpověď o výkonnosti související s energií pouze tehdy, když se zohlední sortiment výrobků a situace v oblasti objednávek.

Zlepšení energetické náročnosti

Důkaz o zlepšení musí být předložen v souladu s certifikačními kritérii ISO 50003. V návaznosti na normu ISO 50006 je zde k dispozici výběr možností, např.

  • Snížení celkové spotřeby za konstantních podmínek
  • Zlepšení energetické účinnosti (reprezentované ověřeným klíčovým údajem) ve vztahu k základnímu roku: měrná spotřeba SEU se snižuje ve vztahu k základnímu roku.
  • Pokrok v dosahování energetického cíle
  • Zlepšení ověřitelné v zavedeném individuálním opatření (zastoupení např. prostřednictvím projektového ukazatele), stanovení trendové hodnoty prostřednictvím organizačních opatření, např. zavedení koordinované údržby nebo kontroly těsnosti.

Důkaz trvalého zlepšování

Zvláštní pozornost je věnována zpětnému pozorování. Pokud se např. audit uskuteční v roce 2020, musí být společnost schopna prokázat zlepšení již za rok 2019. Požadavek na schopnost prokázat neustálé zlepšování se nachází v bodě 10.2 aktuální verze normy. Trvalé zlepšování je definováno jako "opakující se činnost zaměřená na zlepšování výkonnosti" (bod 3.4.16).

Příloha A.4 vysvětluje, že důkaz o neustálém zlepšování nemusí zahrnovat všechny hodnoty EnPI, takže postačí, pokud dojde ke zlepšení s ohledem na celý rozsah. Podle přílohy A.10 nová norma uvádí, že zlepšení by měla být prováděna pravidelně. Četnost, rozsah a časový rámec opatření vychází z kontextu společnosti, ekonomických faktorů a dalších okolností.

Další křížový odkaz na normu ISO 50003:2021

Podle normy ISO 50003 musí být zlepšení prokázáno při každé první certifikaci a následně při každé recertifikaci. Zlepšení se přitom musí posuzovat porovnáním EnPI s přidruženým EnB. Při dozorových auditech se naopak ověření zaměřuje na provádění opatření ke zlepšení. Snížení celkové spotřeby je přijatelné jako důkaz pouze v případě, že se rámcové podmínky nezměnily nebo se změnily pouze nevýznamně, tj. nejsou přítomny žádné relevantní proměnné.

Jak je uvedeno v normě ISO 50001:2018, A.4, prokazování neustálého zlepšování energetické náročnosti v celém rozsahu a v mezích EnMS neznamená, že se všechny hodnoty EnPI zlepšují. Některé hodnoty EnPI se zlepšují, zatímco jiné ne; v celém rozsahu EnMS však organizace prokazuje zlepšování výkonnosti související s energií. Kromě hodnot EnPI pro jednotky SEU jsou tedy vyžadovány metriky pro organizaci jako celek, protože adresátem všech požadavků normy ISO 50001:2018 je "organizace", která musí dosáhnout a zaznamenat zlepšení svého systému a výkonnosti. V této souvislosti musí metriky týkající se organizace poskytovat obecný vývoj trendů.

U organizací s více pracovišti nepřispívá každé pracoviště ke zlepšování výkonnosti související s energií stejnou měrou. Podobně jako u jedné provozovny může organizace s více provozovnami definovat zlepšování výkonnosti související s energií na různých úrovních. Ty mohou zahrnovat celou organizaci, jednotlivá pracoviště, systém, procesy nebo zařízení. Jak již bylo zmíněno, organizace jako celek musí prokázat zlepšení své výkonnosti.

Co konkrétně znamená zlepšení?

Jak již bylo zmíněno, v rámci neustálého zlepšování se očekává, že ke zlepšování bude docházet pravidelně. Zde "průběžné" znamená, že k němu dochází po určitou dobu, ale může zahrnovat intervaly přerušení (na rozdíl od "kontinuálního", které popisuje výskyt bez přerušení).

Zlepšování výkonnosti související s energií lze prokázat například jako snížení normované spotřeby energie nebo pokrokem při dosahování energetických cílů.

Například u komerční budovy v regionu, kde se teplota výrazně nemění, by bylo možné prokázat snižující se celkovou spotřebu energie v průběhu času za jinak podobných podmínek.

Bylo by také možné si představit, že celková spotřeba energie společnosti se zvýší, ale specifikovaný EnPI se zlepší. Jedná se o jednoduchý vztah, kdy existuje relevantní proměnná a neexistuje základní zatížení. Tak by tomu bylo například v případě, že společnost nakoupí další zařízení, což vede k celkovému zvýšení spotřeby, ale toto zařízení je výrazně energeticky účinnější než stávající zařízení.

Jiný příklad se týká zařízení, které vykazuje snížení energetické náročnosti s tím, jak stárne, např. v důsledku opotřebení.

Zpoždění nebo snížení poklesu výkonnosti v důsledku vhodného řízení provozu a údržby může prokázat zlepšení výkonnosti související s energií, jak je stanoveno v rámci EnPI organizace.

Energetický management a jeho význam pro organizaci - případová studie

Naše vzorová společnost je středně velký průmyslový podnik v ocelářském odvětví. Dodává komponenty pro výrobu motorů, které vyrábí ve vlastní slévárně. Ve výrobním procesu zde pracuje 200 zaměstnanců (slévárna 35, obrábění dílů 165 zaměstnanců). Produkce: přibližně 1000 t roztaveného železa měsíčně ve slévárně a řada z něj vyrobených součástí, jako jsou ozubená kola, setrvačníky atd. v oblasti obrábění dílů ve vícesměnném provozu.

Společnost nejprve stanovila celkovou spotřebu všech druhů energie (elektřina cca 28 GWh ročně, plyn 2,6 GWh ročně, dálkové vytápění 2 GWh ročně). Při zvážení, kolik energie se kde ve společnosti spotřebuje, bylo možné určit, že elektricky provozovaná tavírna s indukčními pecemi se na celkovém množství energie podílí necelými 37 %, převážně však elektřinou (cca 10 GWh ročně).

Na základě vlastních kritérií společnosti (zde od 10 % podílu na celkové spotřebě) byla tedy huť identifikována jako významná oblast (SEU). Pro oblast "hutě" je nyní třeba definovat následující body:

  • Personál, který má vliv na spotřebu energie a účinnost hutě (nejlépe osoby s rozhodovací pravomocí).
  • ukazatel energetické náročnosti EnPI, např. kWh elektřiny na tunu roztaveného železa.
  • Příslušné proměnné

Společnost se tedy podívá na oblast tavení a společně zváží, které měnící se ovlivňující faktory by mohly ovlivnit výkonnost tavení, např. řízený sortiment výrobků, tj. efektivně vyráběné druhy oceli.

Závěr

Používáním systému energetického managementu (EnMS) se často dosahuje značného a téměř beznákladového potenciálu úspor prostřednictvím jednoduchých organizačních opatření. Cílem současné verze normy ISO 50001 je pomoci společnostem co nejlépe využívat jejich energeticky náročná aktiva a podporovat efektivnější využívání energie v celém procesním řetězci. Nová společná struktura vysoké úrovně (HLS) vytváří kompatibilitu s dalšími normami systémů řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001 nebo ISO 45001, což je znatelná výhoda při zavádění nebo konverzi a implementaci integrovaného systému řízení.

Man and woman with solar panels and wind turbine
Loading...

Certifikace podle normy ISO 50001

S jakým úsilím je třeba počítat při certifikaci? Zjistěte to zdarma a nezávazně.

DQS: Jednoduše využívat kvalitu.

Společnost DQS je akreditována společností DAkkS pro všechny běžné normy systémů řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001, ISO 45001 nebo ISO 50001. V rámci přípravy na certifikaci může předběžný audit sloužit jako úvodní hodnocení výkonnosti, které umožní identifikovat silné stránky a potenciál ke zlepšení. U rozsáhlejších certifikačních projektů je schůzka k plánování projektu cennou příležitostí k seznámení se společností DQS a vaším auditorem. Následná analýza systému (audit 1. fáze) slouží k zaznamenání vašeho systému řízení s jeho procesy, předpisy a dokumenty. Při certifikačním auditu (audit fáze 2) probíhá vlastní posouzení systému. Pokud jsou splněny všechny požadavky normy, obdržíte od DQS mezinárodně uznávaný certifikát.

Autor
Tyrone Adu-Baffour

Inženýr životního prostředí se ohlíží za více než desetiletou praxí projektového inženýra pro energetickou účinnost a energetický management a také v oblasti udržitelnosti. Je odborníkem na normy DQS a produktovým manažerem pro management energie a klimatu a také auditorem norem ISO 9001, ISO 14001 a ISO 50001.

Loading...