Taxonomie EU platí od letošního roku a ukládá velkým kótovaným společnostem s více než 500 zaměstnanci povinnost zveřejnit, do jaké míry jejich činnost splňuje kritéria udržitelnosti stanovená taxonomií. Rámec se postupně rozšiřuje a očekává se, že v dohledné době se stane povinným pro velké společnosti spadající do působnosti nové směrnice CSRD. Zde se dozvíte, koho a jak se to týká, co vás s novým souborem pravidel čeká a jak se můžete na taxonomii EU připravit.

Co přesně je udržitelný rozvoj? Složitá otázka, jejíž zodpovězení je nezbytné pro vytvoření udržitelného hospodářství a splnění cílů Evropské komise, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Díky taxonomii nyní Komise EU vytvořila základ pro hodnocení, který umožní transparentní rozhodování o udržitelnosti. Společnosti budou nyní povinny zveřejňovat své hospodářské činnosti transparentním a srovnatelným způsobem, což přispěje k rychlé transformaci ekonomiky.

Obsah taxonomie EU

Taxonomie EU (EU) 2020/852 hodnotí udržitelnost hospodářských činností na základě objektivních kritérií. Tato kritéria byla definována v rámci konzultačního procesu technickými odborníky. V tomto procesu bylo dohodnuto šest environmentálních cílů:

  • Ochrana klimatu,
  • přizpůsobení se změně klimatu,
  • udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
  • přechod na oběhové hospodářství,
  • prevence a omezování znečištění a
  • Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Aby mohla být hospodářská činnost považována za udržitelnou, musí významně přispívat k těmto klimaticko-environmentálním cílům a zároveň výrazně nepoškozovat žádné jiné cíle. Kromě toho musí být splněny minimální sociální standardy.

Konkrétní kritéria byla stanovena v tzv. aktech v přenesené pravomoci k taxonomii EU. Akty v přenesené pravomoci mění taxonomii v pružný právní předpis, který se může měnit a bude se neustále zpřísňovat na základě objektivních kritérií definovaných v aktech v přenesené pravomoci. Jedině tak lze dosáhnout cílů v oblasti klimatu a umožnit hospodářství, aby se těmto cílům průběžně přizpůsobovalo.

První dva akty v přenesené pravomoci (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně) již byly zveřejněny. Akt v přenesené pravomoci naleznete zde:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci

Přílohy:

Příloha I

Příloha II

Další čtyři akty v přenesené pravomoci budou brzy následovat a vstoupí v platnost v roce 2023.

Mimochodem, nařízení o taxonomii a akty v přenesené pravomoci se nevztahují na všechny hospodářské činnosti. Je to proto, že jsou upřednostňovány hospodářské činnosti, které mohou nejvíce přispět k příslušným cílům v oblasti životního prostředí. První akt v přenesené pravomoci se zaměřuje na cíle v oblasti klimatu (přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění), a proto zahrnuje činnosti, které jsou nejdůležitější pro snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení odolnosti vůči změně klimatu.

To však neznamená, že taxonomie EU je irelevantní pro společnosti, které nepůsobí v zahrnutých odvětvích. Takové společnosti mohou taxonomii využívat k zajištění udržitelnosti nakupovaných produktů a těžit ze snadnějšího financování investic, které jsou v souladu s taxonomií.

Tip: Evropská komise zpřístupnila na internetu takzvaný"Kompas taxonomie EU". Tento nástroj má uživatelům usnadnit přístup k obsahu taxonomie.

Které společnosti musí podávat zprávy podle kritérií taxonomie EU?

V současné době se taxonomie EU týká velkých kótovaných společností s více než 500 zaměstnanci. Musí podávat zprávy o tom, zda a do jaké míry se na jejich hospodářské činnosti vztahuje taxonomie EU a zda splňují kritéria udržitelnosti. Takzvaná směrnice o nefinančním výkaznictví (směrnice 2013/43/EU) definuje, na které společnosti se přesně vztahuje povinnost podávat zprávy. V současné době se reviduje a stane se z ní směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Návrh nové CSRD jsme pro vás shrnuli zde.

Až CSRD vstoupí v platnost, bude povinnost podávat zprávy o udržitelnosti postupně rozšířena na všechny velké společnosti (kótované i nekótované) a později na všechny kótované společnosti bez ohledu na jejich velikost, včetně malých a středních podniků. Společnosti jakékoli velikosti, včetně malých společností, však mohou využít taxonomii EU k tomu, aby investorům a zúčastněným stranám obecně vysvětlily, zda provádějí nebo plánují udržitelné činnosti v souladu s taxonomií. Zveřejňování informací je povinné pouze pro velké společnosti, které spadají do oblasti působnosti CSRD.

Na banky se ohlašovací povinnost vztahuje již dnes a musí veřejně informovat o svých investičních aktivitách. Nepřímo se to týká i všech společností, které se při svém financování spoléhají na banky. A konečně, banky budou od svých klientů stále častěji vyžadovat nejrůznější údaje, aby mohly plnit své vlastní oznamovací povinnosti.

Taxonomie v praxi

Zavedení taxonomie je na jedné straně určeno účastníkům finančního trhu. Tím, že taxonomie poskytuje jednotnou definici udržitelnosti, jim dává jistotu, že skutečně investují do udržitelných ekonomických aktivit (i když o definici plynu a jaderné energie jako udržitelných lze jistě polemizovat - ale o tom zde nechceme dále diskutovat). Tím se poskytovatelé finančních produktů v Evropě účinně brání "greenwashingu", tj. prodeji finančních produktů jako udržitelných, které jimi podle běžného chápání udržitelnosti nejsou.

Na druhé straně se taxonomie dotýká podniků v reálné ekonomice, zpočátku těch, které již podléhají požadavkům na nefinanční výkaznictví. Tyto společnosti budou v roce 2022 čelit dodatečným požadavkům na zveřejňování informací za vykazovací rok 2021. Budou muset zveřejňovat soulad s taxonomií ve vztahu k určitým provozním údajům, jako jsou tržby a případně investiční náklady. To umožní investorům lépe porovnat úsilí v oblasti udržitelnosti.

Další důsledky taxonomie je zatím v některých případech obtížné posoudit a budou je ovlivňovat politické faktory a tržní síly v tomto procesu. Je třeba mít na paměti následující důsledky:

Jak již bylo řečeno, mechanismus dopadu taxonomie je zaměřen především na podmínky financování podnikatelů: Pokud podnik věrohodně prokáže, že určitá část jeho tržeb nebo investic je v souladu s taxonomií, mělo by to být vnímáno finančními subjekty, které usilují o určité cíle udržitelnosti, a vést k větším investicím do příslušného podniku. Tímto způsobem mohou udržitelné podniky těžit z příznivějších možností financování a diverzifikace svých finančních zdrojů.

Obecně je také možné, že společnosti, které fungují v souladu s taxonomií, těží z lepší pověsti a že díky tomu získávají konkurenční výhodu.

Zelené dluhopisy EU a dluhopisy na ochranu klimatu - význam pro taxonomii

Kromě toho by společnosti v reálné ekonomice, které plánují investice, jež významně přispívají například k dosažení environmentálního cíle, měly mít v budoucnu možnost využívat pro účely financování finanční produkty v souladu s taxonomií. EU za tímto účelem vyvíjí standard EU pro zelené dluhopisy. Certifikace klimatických dluhopisů je již k dispozici a podle EU bude splňovat požadavky standardu EU pro zelené dluhopisy. Všechny důležité informace o certifikaci klimatických dluhopisů naleznete zde.

Možná aplikace taxonomie na příkladu výrobce cementu

Jak konkrétně se taxonomie dotýká podniků, se dozvíte v této poučné případové studii, kterou připravilo německé Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu:

Výrobce cementu s více než 500 zaměstnanci musí uvést, jak jeho hospodářské činnosti souvisejí s taxonomií. Společnost vyrábí výhradně cement ve svých pěti cementárnách, přičemž každá z nich produkuje stejné množství a každá se na tržbách společnosti podílí 20 %. Dva z pěti závodů vypouštějí při výrobě jedné tuny cementu v průměru méně než 0,489 tunyCO2 , což je pod prahovou hodnotou pro environmentální cíl "ochrana klimatu" uvedenou ve zprávě TEG (od roku 2020). Společnost nyní musí prokázat, že tyto dvě cementárny nejsou ve významném rozporu s žádným z pěti dalších environmentálních cílů (zásada DNSH). Zatímco jeden závod významně nepoškozuje žádný z pěti dalších environmentálních cílů, druhý závod se nachází v oblasti s nejistou situací v oblasti vodních zdrojů, kde v létě pravidelně dochází k nedostatku vody. Výroba cementu v tomto závodě tedy poškozuje třetí environmentální cíl, kterým je udržitelné využívání vodních zdrojů. Cementářská společnost rovněž dodržuje všechna minimální ochranná opatření (např. Směrnice OECD pro nadnárodní podniky) pro své zaměstnance. V souladu s tím by výroba v jednom z pěti závodů, a tedy 20 % prodeje společnosti, byla v souladu s taxonomií.

Kromě toho se jedna z cementáren téže společnosti nachází v blízkosti ústí řeky, kde může dojít k záplavám. Společnost by ráda využila 1,5 milionu eur na zlepšení protipovodňové ochrany a zejména odvodňovacího systému závodu. Tím přispívá k druhému cíli v oblasti životního prostředí "Přizpůsobení se změně klimatu". Instalace vylepšeného odvodňovacího systému významně nenaruší žádný z pěti dalších environmentálních cílů. Společnost za tímto účelem vydává dluhopisy v hodnotě 1,5 milionu eur a může svou investici vykázat v plné výši jako daňově souladnou.

Viz: https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Schlaglichter-der-Wirtschaftspolitik/2020/09/kapitel-1-6-sustainable-finance-taxonomie.html

Jak se mohou společnosti připravit na
taxonomii EU?

Pro všechny společnosti, ať už se jich povinnost podávat zprávy týká nyní, nebo později, bude vytvoření správného datového základu pro posouzení taxonomie EU přínosem. Abyste měli k dispozici správné údaje a informace, je třeba dobře porozumět taxonomii EU. Veškeré informace EU k tomuto tématu naleznete zde.

Společnosti, které v současné době zprávy o udržitelnosti nevytvářejí, se vyzývají, aby zvážily možnost podávání zpráv. Předpokládá se, že nařízení CSRD bude vyžadovat, aby od roku 2023 podávaly zprávy všechny velké společnosti bez ohledu na to, zda jsou kótované na burze cenných papírů, a bez současné hranice 500 zaměstnanců. Komise CSRD rovněž navrhuje rozšířit působnost požadavků na podávání zpráv na kótované malé a střední společnosti, s výjimkou kótovaných mikrosubjektů, avšak se zjednodušenými standardy. Všechny důležité informace o návrhu CSRD naleznete zde.

Co pro vás může udělat DQS

Jako certifikační orgán s licencí AA1000 nabízí DQS externí ověření vašich zpráv o udržitelnosti (GRI, Global Compact, ISO 26000, ...). Externí ověření zprávy potvrzuje transparentnost a důvěryhodnost vašeho výkaznictví a dává všem zúčastněným stranám jistotu, že vaše zpráva přesně a úplně odráží vaši výkonnost v oblasti udržitelnosti. Další informace naleznete zde.

Emitenti dluhopisů mají prospěch z používání standardů a značek pro identifikaci udržitelných dluhopisů. Investoři tak získávají bezprecedentní přehled o udržitelnosti investice. Společnost DQS je celosvětově akreditována pro ověřování dluhopisů v oblasti klimatu. Zde naleznete všechny důležité informace o standardu.

Autor
Constanze Illner

Constanze Illner

Loading...